Individua

Tak tohle potróblé individuum sem potkal při jedné z mých
nočních cest z práce. Co měl za lubem ani nechci vědet, ale může
borec s obrovskou soškou Ježíše s igelitkou v šalině vygómat?

chechtajici se pstruh

Ano, opět to jídlo. Tentokrát to schytali říční pstruzi. Tenhle se sice ještě na talířku potutelně chechtá, ale zanedlouho již brázdil bezedné vody mého hladového žaludku. 

Tak nám začalo jaro, že. Šaliny se tady ve Vídni opět ráno vyprázdnili, bo spousta lidí vytáhla své tučný pozadnice a nasedla na zrezavělé bycikly s nadějí, že shodí ty svoje prasečí podbradky, které nabrali nekontrolovatelnou žratbou přes vánoce. Neshodí. 

Začal jsem jezdit pravidelně (rozuměj - byl jsem podruhé) během obědové přestávky na kolo na Donauinsel. Navíc se mi podařilo zlákat dva tukuzhodvšivé kolegy, kteří jezdí se mnou, takže jsme jedna velká parta milovníků kol. Dneska se za mnou drželi jak dvě napitá klíšťata, ale dávám jim maximálně 2 týdny. Pak potupně odpadnou.  

Jo a taky jsem byl na první hodině spinningu tady. Přišlo 5 lidí, kteří tam asi chodí spolu už deset let a já. A všichni měli shodně napsáno na čele - máme tu VETŘELCE. Po hodině jdou ještě všichni do sauny, jako eine grosse Famielie, ale tam už jsem je následovat nemohl, bo jsem spěchal domů. Ale příště si tam na ně počkám. Mě se nezbaví!