Gerarda jsem potkal v hospode v univerzitnim kampusu. Spolecne jsme se divali na to utrpeni ceskych fotbalistu proti Svycarum. Gerard pracuje jako supervizor projektu proti chudobe, procestoval cely svet a zrovna tedka je 3 dny ve Vidni. Vypravel teda docela kruty veci, hlavne v Africe, co se tam deje a jak to tam chodi. Nicmene kdyz jsem mu rekl, ze jsem ve Vindi uplne novej, nevahal a zavolal sve zene, ze dnes dojde pozdeji. Vecer totiz hrali turci s portugalcama a tak jsme sli do nejznamejsi turecke restaurace. Turci jsou tady jako nejvetsi mensina, snad kolem 40% nebo tak. No musim rict, ze na zapase zrovna ticho nebylo. Restaurace narvana k prasknuti (fakt k prasknuti, nedalo se ani pohnout), pod televizi profi-fotografove (pry fotky jsou hned druhy den v novinach) a pomalu kazdou povedenou prihravku musel nekdo z turku okomentovat. Porad si pohravam s myslenkou tam prijit na zapas nasich s turkama, i kdyz to je trosku o presdrzku.

Druhej den jsem se sel podivat poprve do tzv. Fan zone. Jsou to obri obrazovky pred radnici, kde se vejde podle me tak 10 000 lidi, mozna aji vic.

Uvaril jsem si obed, pekne pospal a za slunecneho pocasi jsem se vydal na zapas nemcu proti polakum. Az do 60 minuty to bylo v pohode, pak zacalo prset. Pak jsem klasicky podcenil situaci. Zacalo nenapadne mrholit. V duchu jsem si rikal, tak to je v poho. Pak zacalo prset. V duchu jsem myslel na vsechny, kteri pristi v tricku jaci jsou to debilci, ze si nic nevzali. Pak zacala prutrz. To uz jsem zacal pochybovat, jestli moje bunda vydrzi. No a pak na nas nekdo vylil z nebes vanu. Opilym nemeckym fanouskum to bylo samozrejme fuk, ale me, nezaujatemu fanoskovi, ktery musel jeste asi 20 minut cvachtat pesky domu? Domu jsem prisel "na rybicku", tj. primo do vany vse vysliknout a chrapat.

Priste povykladam o tom, jak jsme byli u zakaznika na "porade"