Vse zacalo na Sudbahnhofu ve Vidni. Nakoupilo se pivo do vlaku, bo jsme jeli az do Alp a cesta trvala pres 4 hodiny.
Probihalo to cele vcelku jednoduse - sef kupoval flasky vodky (kus za 45 Eur + k tomu RedBuly).
Eine kleine Wanderung - v ustech rakouskych lidi - znamena 4 hodinovou cestu na 2 tisicovku a zpet. Pohled na nektere lidi, kteri vysedavaji akorat u pocitace a hybou se akorat pri ceste do prace, byl vserikajici.
Nejhorsi cast dne ovsem mela jeste prijit. Prisly jsme do Schladmingu az kolem druhe odpoledne a zvolily restauraci, kde se najime. Restauraci myslim 2 mistnosti, do kterych jsme se taktak narvaly a 2 lidi, kteri tam pracovaly. Jedna pani za barem a kuchar (o jehoz existenci dodnes pochybuju bo ho nikdo nevidel).
Objednani jidla trvalo dalsi 2 hodiny, pricemz me jako jedinemu z firmy ani po hodine zadne jidlo neprinesly. Normalne jsem snedl vsechny zbytky lidi z firmy, naces jsem si vyslouzil prezdivku "fertig-macher" (dojizdec). A kdyz me konecne donesla pani muj kus zvance, obratem jsem ji rekl, at me to zabali "zum mitnehmen" (s sebou).

3 komentáře:
Ano, ano, za ty hrubky sorac, ale spletl jsem si to pravidlo... myslel jsem, ze pokud je v kolektivu jedna zena, tak se pise tvrde y.
FERTIGMACHER ... dojizdec ... tak jsme ti prece rikali taky.
Ty asi musis delat peknou ostudu. Kdyz ti na verejnosti bez obalu rikaji Fertigmacher, jak ti asi rikaji mezi sebou?...co treba "Radim" - nova kategorie s novym vyznamem.
Okomentovat