Jak jsem se (dobrovolně) přihlásil na hodiny Salsy

Ne, nevím jak se to stalo. Chvilkové pomatení smyslů či zašeptaná slova po vypitém portském - slíbíl jsem Peti, že s ní budu chodit po večerech tancovat. No a tak ruka dala ruku a už sem se upsal za 49 eur ďáblu.

Začalo to relativně dobře - 3 nadčením sršící páry. Po dlouhých deseti minutách už jsme měli jednoho odpadlíka, který se slový "...motorical incapabalities of my body catching the latino rythm..." odkráčel a prý ho tam už nikdo nikdy neuvidí. Paráda, takže sem tam jako největší lepml upřel zvídavé zraky všech učitelů na mé taneční topánky. No a víte jak to chodí. Na tréninku dáte 10 penalt z 10ti a když vo něco de, tak netrefíte bránu. Přichodivší nervozita mi tak svázala mé ladné nožky, že jsem se začal točit na opačnou stranu, hopsat úplně mimo rytmus a ještě jánevímco.

No, suma sumárum, v uších mého iPhona teď bude znít jen a jen salza a příští hodinu jdu s plnou plácačkou slivovice!